Humanoidní roboti v logistice: Dnes sci-fi, zítra realita?
Humanoidní roboti byli dlouho považováni za vizi budoucnosti. První praktické zkušenosti ukazují, že by tato technologie mohla být ve střednědobém horizontu využita i v logistice.
Humanoidní robotika se týká robotů, které jsou z hlediska tvaru a pohybu modelovány podle lidského těla – typicky mají dvě paže, dvě nohy, trup a hlavu. Jsou navrženi k provádění úkolů v prostředích určených pro lidi. Jejich senzory jim do určité míry umožňují vidět, slyšet a hmatat, zatímco jejich software umožňuje interakci a učení.
Kromě toho existuje antropomorfní robotika, která se více zaměřuje na specifické sociální charakteristiky, tj. roboty s vybranými lidskými nebo zvířecími vlastnostmi, jako jsou rysy obličeje, končetiny nebo emoční chování. Takové prvky jsou obzvláště důležité například pro aplikace ve zdravotnictví nebo v potravinářském průmyslu.
Roboti podobní člověku: USA a Asie v čele vývoje
Prototypy humanoidních robotů jsou již schopny provádět složité pohyby, jako je běh, skákání a pohyb v nerovném terénu. To působivě ukazuje, jak se technologie v posledních letech posunula. Kromě toho jsou „humanoidi“ stále zdatnější v rozpoznávání řeči a gest, analýze výrazů obličeje a provádění jednoduchých úkolů, jako je uchopení předmětů nebo třídění nádob v definovaných prostředích. Známé modely jako „Atlas“ od společnosti Boston Dynamics, „Digit“ od společnosti Agility Robotics a „Figure 01“ od společnosti Figure se pohybují po dvou nohách, mají dvě paže s jednoduchou rukou pro úchop a jsou určeny pro použití v průmyslovém prostředí. „Humanoidi“ od těchto amerických dodavatelů váží 50 až 70 kilogramů, jsou vysocí 1,50 až 1,75 metru a mohou chodit rychlostí 5 kilometrů za hodinu. Jejich provozní doba je v současné době až jedna hodina, ale bude se i nadále zvyšovat. Většina dodavatelů na tomto rychle rostoucím trhu pochází z USA, Číny, Indie a Jižní Koreje. Společnost Neura Robotics se sídlem v Bádensku-Württembersku, jako jeden z mála německých a evropských dodavatelů, se svým modelem „4NE1“ snaží držet krok s globálním trhem.
„Humanoidi“ od těchto amerických dodavatelů váží 50 až 70 kilogramů, jsou vysocí 1,50 až 1,75 metru a mohou chodit rychlostí 5 kilometrů za hodinu.
Humanoidní roboti by se v budoucnu měli být schopni velmi flexibilně přizpůsobovat měnícím se úkolům – bez složitého programování nebo infrastrukturních opatření. Mohli by se pak používat v existujících logistických prostředích, kde pracují i lidé, a přebírat úkoly, jako je zvedání, třídění nebo vykládání.
Mnohé výzvy a vysoké náklady přetrvávají
Navzdory působivému pokroku však humanoidní roboti čelí třem klíčovým technickým výzvám:
- Mobilita a rovnováha: Chůze ve vzpřímené poloze vyžaduje komplexní stabilizační mechanismy, které zabraňují pádům – zejména v neznámém prostředí.
- Napájení: Výdrž baterie je v současné době omezená. Cílem je alespoň čtyři až pět hodin provozu s rychlým nabíjením.
- Senzory a software: Kombinace umělé inteligence, senzorů a řídicích systémů musí být dále vylepšena, aby umožnila spolehlivou a autonomní interakci s lidmi. Další velkou výzvou je například „cit“, který umožňuje bezpečné zvednutí křehkých předmětů.
Pořizovací a provozní náklady jsou v současné době stále překážkou. Vysoké náklady na materiál a vývoj činí humanoidní roboty ekonomicky neatraktivními pro mnoho aplikací. Hromadná výroba by však v nadcházejících letech mohla výrazně snížit investiční náklady.
Analytici očekávají, že humanoidní roboti se od roku 2030 budou v logistice stále více používat, zejména v oblastech s vysokým nedostatkem personálu a ergonomicky náročnými úkoly. Technologický pokrok v oblasti umělé inteligence, senzorových technologií a hardwaru by mohl tento vývoj dále podpořit.
Otázky přijetí a efektivity
Kromě ekonomické efektivity a technické funkčnosti však budou dva další aspekty určovat, zda si humanoidní roboti skutečně najdou cestu do logistiky: Zaprvé, lidské kolegy je třeba přesvědčit, aby v budoucnu akceptovali práci s lidskými stroji. Humanoidní robot se například nesmí nikdy jevit jako hrozba pro lidi kvůli své velikosti, hlasu nebo pohybům.
A druhá otázka, na kterou by se mělo vždy odpovědět na prvním místě: Nelze úkol zvládnout mnohem efektivněji s běžnou robotikou a automatizací? Dává stroj podobný člověku skutečně smysl?
Existuje mnoho dalších aspektů, které je ještě třeba v nadcházejících letech prozkoumat a ověřit v praxi, ale humanoidní roboti by si v dohledné budoucnosti mohli najít cestu do světa práce a logistiky. Představu o vývoji společností Boston Dynamics a NEURA Robotics si můžete udělat na YouTube. Andre Kranke, Head of Corporate Research & Development