Blockchain – pohled na technologie budoucnosti

Co přesně je blockchain? Proč se mu ještě nepodařilo prorazit do logistické branže? Jak může být jeho inovativní potenciál ovlivněn s pomocí správných ekosystémů? Pojďme se s blockchainem blíže seznámit.

V rubrice Z laboratoře budoucnosti prezentujeme výsledky zkoumání divize Corporate Research & Development, která úzce spolupracuje s nejrůznějšími odděleními a pobočkami, výzkumnou laboratoří DACHSER Enterprise Lab při Fraunhoferově IML institutu a ostatními výzkumnými a technologickými partnery.

Vypadá to, že nadšení z jedné z nejúžasnějších technologií příští generace – blockchainu – poněkud utichlo. Je to jen kvůli deziluzi těch, kteří spekulovali s kryptoměnou bitcoin? Možná. Ale světově uznávaná digitální měna je jen jedním z případů použití této  pozoruhodné technologie.

Blockchain je speciální forma technologie distribuované účetní knihy (DLT), což je obecný termín, který popisuje různé formy databázových struktur bez centrálního správce. Blockchain a Bitcoin vynalezl jistý Satoshi Nakamoto, který v listopadu 2008 zveřejnil slavnou Bitcoinovou bílou knihu. Ale jeho jméno je pouze pseudonym. Osoba nebo skupina osob stojících za Satoshi Nakamoto dodnes zůstává záhadou.

Blockchain je koncept IT, který zajišťuje důvěryhodnou výměnu informací, transakcí a hodnot. Technologie je postavena na hashovacích funkcích, které fungují jako kryptografická procedura, a na decentralizovaných validačních a úložných uzlech. To znamená, že data jsou distribuována redundantně – jinými slovy, mnoho jejich kopií je uloženo na různých místech – mezi účastníky blockchainové sítě, aniž by bylo nutné data centrálně ukládat. Název blockchain pochází ze základní struktury technologie datových bloků, které jsou zřetězeny pomocí kryptografických mechanismů.

Hashovací funkce pak zajišťuje, že jakmile jsou datové bloky vytvořeny, nemohou být následně změněny, aniž by si toho okamžitě všimli všechny strany zapojené do blockchainu. Datový řetězec lze také popsat jako soubor transakční dokumentace, která je chronologicky propojena. Data se ukládají redundantně na co největším počtu uzlů blockchainu, všechny jsou propojeny přes internet. Tyto uzly vytvářejí, ukládají a ověřují bloky blockchainu. Různé důkazní postupy (např. konsensus mezi většinou uzlů v blockchainu) určují, zda lze do blockchainu zapsat nový blok dat. Tento ekosystém nevyžaduje centrální databázi ani centrální správu.

Blockchainové technologie mají přitažlivě jednoduchý koncept. Ale kromě bitcoinu, platformy Ethereum a některých dalších menších řešení mimo finanční sektor se zatím neobjevily žádné skutečně velké inovace založené na blockchainu – včetně logistiky. Proč tomu tak je? Možná že i přes jejich decentralizovanou blockchainovou strukturu taková řešení v mnoha případech potřebují centrální autoritu a koordinátora – ne z technického hlediska, ale z organizačního? A protože je těžké najít někoho, kdo by se pro to hodil, protože musí být neutrální a bez vlastních zájmů, aby nevystrašil účastníky tohoto blockchainového ekosystému?

Potenciál pro logistiku

Přes tyto dosud nevyřešené zásadní problémy existuje řada zajímavých potenciálních aplikací pro technologie distribuovaných knih, zejména pro dokumenty (v současnosti často ještě v papírové podobě) obsahující citlivé informace či dokonce (vlastnické) nároky týkající se přepravovaného zboží. Pro digitalizaci logistiky by bylo velkým krokem vpřed, kdyby takové dokumenty byly spravovány autonomně a měly dosledovatelnou historii nezávislou na chování třetích stran. To by se mohlo stát realitou například pro průvodní přepravní dokumenty k nebezpečnému zboží.

Cílem by byla digitalizace výměny informací mezi zúčastněnými stranami v oblasti nebezpečného zboží. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je prostřednictvím elektronického přepravního dokumentu založeného na blockchainu, který je aktualizován a dokumentován krok za krokem při každé nakládce a vykládce prostřednictvím interakce s blockchainem. To je v současnosti předmětem intenzivního výzkumu. DACHSER také podporuje různé aktivity společně se zákazníky a partnery, zejména s Evropským institutem pro blockchain, který právě vzniká, a s Fraunhoferovým IML institutem. Tyto tři organizace společně zkoumají proveditelnost takových případů použití a vytvářejí prototypy.

Aby bylo možné zjistit co nejvíce relevantních právních aspektů, musejí průmysl a akademická obec nejprve prokázat proveditelnost takové myšlenky a identifikovat nezbytné změny. A aby se předešlo situaci, kdy jednotlivé společnosti následně vytvoří izolovaná řešení, měl by být přijat společný postup zahrnující řadu společností a průmyslových asociací, jakož i tvůrce strategie, úřady a organizace se zaměřením na bezpečnost, jako jsou policie a hasičské sbory. Mimochodem, myslet daleko dopředu by znamenalo, že i posledně jmenovaní mohou těžit z ekosystému nebezpečného zboží založeného na blockchainu. Pokud by došlo k nebezpečné situaci, policie a hasičské jednotky by měly rychlý a snadný přístup ke klíčovým informacím o přepravě zahrnující nebezpečné zboží a také k aktuálním údajům o stavu přepravovaných zásilek. Vyzbrojeni těmito informacemi by pak mohli zahájit ještě cílenější akci, protože by věděli, které nebezpečné zboží je stále naloženo na  vozidle a které již bylo vyloženo. To by mělo dále zvýšit bezpečnost v dopravním řetězci.

Je zde také potenciál využít blockchain pro celní doklady nebo dodací listy. V námořní přepravě by mohly nákladní listy založené na blockchainu poskytnout účastníkům v ekosystému transparentní historii událostí odolnou proti neoprávněné manipulaci a umožnit tak nejen konektivitu pro fyzické předměty (zásilky), ale také přenos hodnot a originálních dokumentů.

Z pohledu odvětví a společnosti je nejdůležitější vyřešit problém správy. To se týká především rozhodovacích práv a povinností napříč společnostmi, které mají významný dopad na pobídky k účasti v ekosystému založeném na blockchainu. Ještě je zapotřebí na tom zapracovat tak, abychom určili nejlepší cestu vpřed a prozkoumali, jak tento problém řešit. Jedním z možných řešení by mohl být samostatný, neutrální právní subjekt, který by hostil ekosystém zahrnující jak obchodní, tak regulační subjekty.

Technologie blockchain zůstává stále relevantní budoucí technologií pro digitalizaci logistiky. Změny by však neměly být realizovány samoúčelně. Bohužel na to mnoho hráčů v této oblasti zapomíná, kdykoli se spustí nový projekt. V konečném důsledku musí inovace založené na blockchainu přidávat významnou hodnotu oproti stávajícím řešením. A co je nejdůležitější, neměly by být přehlíženy výzvy, které představuje neznámý ekosystém založený na blockchainu v moderních firemních operacích. Koneckonců, blockchain není jen technologie – je to nový způsob spolupráce v dodavatelském řetězci. A to je potřeba se naučit, otestovat a dokázat v praxi.

Kontakt Lenka Demlova