DACHSER: 20 let v srdci Evropy
Před dvaceti lety začala skupina DACHSER budovat vlastní národní organizace v Polsku, České republice a na Slovensku. Tato expanze znamenala mnohem víc než jen vstup na nové trhy – stala se příkladem toho, jak propojení evropské integrace, podnikatelské vize a dlouhodobých investic umožňuje společný růst.
Ohňostroje, laserové a světelné show, tanec, praskání zátek šampaňského a všude kolem bujaré oslavy: o půlnoci na 1. května 2004 vyšly v mnoha evropských městech do ulic desetitisíce lidí, aby oslavily dosud největší rozšíření Evropské unie. Spojujícím hudebním doprovodem oslav se stala „Óda na radost“, hymna Evropské unie. To vše vytvářelo velkolepou kulisu pro přelomový okamžik Evropy i zemí střední a východní Evropy, které až do roku 1990 ležely na druhé straně železné opony – včetně Polska, České republiky a Slovenska.
Největší jednorázové rozšíření v historii EU otevřelo nové trhy, sjednotilo pravidla a podpořilo přeshraniční obchod. Pro mnoho firem znamenalo začátek nové, dříve nepředstavitelné kapitoly evropské spolupráce a propojování lidí a trhů. A DACHSER nebyl výjimkou.
Již dlouho před rozšířením EU na východ bylo společnosti DACHSER jasné, že užší integrace zemí ve sjednocené Evropě přinese trvalé změny v logistice na celém kontinentu. Rostoucí toky zboží a stále mezinárodnější dodavatelské řetězce totiž začaly klást nové nároky na přepravu, propojení logistických sítí a spolehlivé logistické služby. Expanze společnosti DACHSER do střední a východní Evropy zahájená v roce 2006 tak nebyla krátkodobou reakcí na politickou situaci po 1. květnu 2004, ale výsledkem strategického plánování, které začalo již daleko dříve.
Pozornost se již dlouho upírala na východ
Již v letech 1997–1998 označilo tehdejší představenstvo společnosti DACHSER střední a východní Evropu za „logistický trh budoucnosti“. Bylo to období, kdy mezinárodní průmyslové a obchodní podniky, například z oblasti hobbymarketů, stále častěji přesouvaly výrobní kapacity, vstupovaly na nové trhy a rozšiřovaly své dodavatelské řetězce směrem na východ. „Mnozí z těchto zákazníků tam očekávali stejnou kvalitu logistických služeb, na jakou byli zvyklí v západní Evropě,“ vysvětluje Bernhard Simon, předseda dozorčí rady a CEO skupiny DACHSER v letech 2005–2020. Velkou výhodou tehdy bylo, že se lidé v dodavatelských a zásobovacích řetězcích již delší dobu osobně znali a vzájemně se respektovali.
DACHSER zpočátku reagoval budováním partnerských sítí, pilotními projekty a iniciativami vycházejícími z potřeb zákazníků. „Tehdy jsem často osobně navštěvoval rozvíjející se východoevropské země, vedl řadu rozhovorů a věnoval se mentoringu. Optimismus a nadšení z budování něčeho nového byly téměř hmatatelné – stejně jako radost z možnosti stát se součástí rozsáhlé evropské logistické sítě DACHSER,“ vzpomíná Simon. V tomto období proměn to byla právě tato osobní setkání, která spolu s bohatými praktickými zkušenostmi pomáhala společnosti DACHSER porozumět jednotlivým trhům, požadavkům zákazníků a regionálním specifikům. Tytéž faktory přispěly k vytvoření modelu expanze, který společnost začala systematicky zavádět a uvádět v život v roce 2005, kdy založila národní organizace DACHSER v Polsku, České republice a na Slovensku.
„Bez mimořádného nasazení všech zaměstnanců a jejich pevného odhodlání jít společně zvolenou cestou by nebylo možné země střední a východní Evropy do sítě DACHSER tak úspěšně začlenit,“ říká Bernhard Simon
„Přestože bylo možné hospodářský rozvoj střední a východní Evropy předvídat již v rané fázi a vše nasvědčovalo další liberalizaci trhu a dlouhodobě udržitelnému růstu, neznamenalo to, že ekonomický úspěch přijde automaticky,“ vysvětluje CEO skupiny DACHSER Burkhard Eling při ohlédnutí za počátkem této éry a dodává: „Naše rodinná společnost potřebovala trpělivost a vytrvalost, aby položila základy tohoto úspěchu a budováním nových struktur se dostala ze ztráty do zisku. Zároveň bylo nutné, aby všichni měli před očima jasný cíl: tehdy stejně jako dnes bylo a zůstává pro DACHSER zásadní nejen vstupovat na nové trhy, ale od prvního dne je vnímat jako součást společné sítě.“
Klíč spočívá v přístupu zaměstnanců. „Ne každý přirozeně vnímá změnu jako příležitost, která otevírá nové možnosti, a nikoli jako hrozbu,“ říká Bernhard Simon. Proto byla zapotřebí také cílená podpora zvenčí, která pomohla zaměstnancům společnosti DACHSER pochopit přínos podnikatelského myšlení a jednání a nadchnout je pro tento přístup. „Bez mimořádného nasazení všech zaměstnanců a jejich pevného odhodlání jít společně zvolenou cestou by nebylo možné země střední a východní Evropy do sítě DACHSER tak úspěšně začlenit,“ doplňuje Bernhard Simon.
Od vstupu na trh ke strategii rozvoje sítě
Základem byla všeobecná atmosféra optimismu, která provázela rozšíření EU na východ. Podle Bernharda Simona díky ní získala dlouhodobá strategie systematického budování a rozšiřování sítě nový impulz: „DACHSER tehdy směřoval správným směrem a tento směr si udržel.“
Tak například Polsko. DACHSER zde nejprve zkoumal různé možnosti partnerství a realizoval projekty, aby se nakonec rozhodl založit vlastní národní organizaci. Základem tohoto kroku se stala místní organizační struktura a aktivity francouzského poskytovatele logistických služeb Graveleau, kterého DACHSER akvizicí získal v roce 1999. Tato polská společnost pak byla 25. ledna 2006 oficiálně přejmenována na DACHSER Sp. z o. o. Tím DACHSER formálně převzal odpovědnost a systémové řízení čtyř polských poboček: Stryków/Lodž, Varšava, Poznaň/Gadki a Sosnowiec.
V České republice a na Slovensku DACHSER stejně jako v Polsku nejprve navázal na stávající partnerské sítě a majetkové účasti, z nichž postupně vybudoval organizace s jasnou strukturou pod svým vedením. V České republice spolupracoval DACHSER do jara 2004 se společností Drusped-Lagermax. Následně získal nového strategického partnera prostřednictvím majetkového vstupu do českého poskytovatele logistických služeb E.S.T. V roce 2006 tak vzniklo joint venture DACHSER E.S.T., v němž DACHSER držel 80procentní podíl. V následujících letech se společnost dále začleňovala do sítě DACHSER a nakonec změnila název na DACHSER Czech Republic a.s.
Slovensko bylo naproti tomu postupně začleňováno do sítě prostřednictvím společnosti Liegl & DACHSER, založené v roce 1999 jako joint venture v Maďarsku, a dalších vlastnických podílů. V říjnu 2004 získala společnost Liegl & DACHSER Hungary 80procentní podíl ve slovenské spediční společnosti Lindbergh. Dne 10. ledna 2005 zahájila činnost společnost Lindbergh & DACHSER, čímž se otevřela cesta k jejímu pozdějšímu přejmenování na DACHSER Slovakia.
Přestože Polsko, Česká republika a Slovensko vstoupily do světa DACHSER každé vlastní cestou, všechny tři země spojoval jasný princip. „Pro DACHSER nebyl vstup na nový trh nikdy otázkou toho, jak na sebe co nejrychleji upozornit. Klíčové bylo propojit místní zkušenosti se standardy kvality mezinárodní sítě,“ vysvětluje Alexander Tonn, COO Road Logistics skupiny DACHSER.
„Skutečným měřítkem úspěchu,“ říká Alexander Tonn, „nebyl samotný vstup na trh, ale způsob, jakým jsme nové národní organizace začlenili do naší jednotné evropské sítě a standardizované produktové řady entargo.“ DACHSER postupně zaváděl své klíčové IT systémy DOMINO a MIKADO, sjednocoval procesy a začleňoval jednotlivé pobočky do přeshraničního provozu své sítě sběrné služby. Založením Eurohubu v Bratislavě v roce 2007 navíc vznikl centrální uzel, který zkrátil přepravní časy a výrazně zlepšil propojení jak v rámci regionu, tak se zbytkem Evropy.
„Tyto národní organizace začínaly jako samostatné jednotky, ale v průběhu let se staly pevně propojenými součástmi celoevropské sítě,“ říká Burkhard Eling a vysvětluje: „A právě v tom spočívala skutečná přidaná hodnota začlenění nových zemí: zákazníci se mohli spolehnout na stejné standardy kvality bez ohledu na to, na které straně státní hranice se jejich zboží právě nacházelo.“
Růst vyžaduje vytrvalost
Budování tohoto podnikání však zdaleka nebylo jednoduché. Zejména v Polsku se DACHSER zpočátku musel potýkat s nízkým povědomím o značce, v některých oblastech stále nedostatečnou dopravní infrastrukturou a silnou konkurencí. K tomu se přidávaly náročné integrační procesy, provozní ztráty a nutnost opakovaně upravovat organizační struktury.
„Udržitelný růst a rozvoj nových tržních příležitostí vyžadují mnohem víc než jen rozhodnutí investovat. Vyžadují trpělivost, kvalitní práci managementu a ochotu důsledně se držet dlouhodobé strategie i v obtížných obdobích,“ uvádí Burkhard Eling. Od konce prvního desetiletí 21. století DACHSER stále více využíval programy, jako byl MOBILE 2015, aby zaměřil svou pozornost na ziskovost, vyváženost sítě a systematické rozšiřování svých organizací. Rozšiřoval pobočky, zaváděl kontraktní logistiku a zefektivňoval obchodní a řídicí struktury. Právě tento přístup se nakonec stal společným jmenovatelem úspěšného rozvoje ve střední a východní Evropě: po několika letech konsolidace se Polsko vyprofilovalo v dynamicky rostoucí národní organizaci, která je vzorem v oblasti kvality, a také Česká republika a Slovensko postupně posilovaly své postavení v evropské síti DACHSER.
Příklad evropské integrace v praxi
Polsko, Česká republika a Slovensko jsou již dlouho nedílnou součástí evropské sítě DACHSER. Mezinárodní přepravy každý den propojují výrobní závody, distribuční centra a zákazníky napříč Evropou. To, co na počátku 21. století začalo jako série drobných strategických kroků při rozšiřování sítě, se od té doby stalo pevně zavedenou a samozřejmou součástí každodenního logistického provozu společnosti DACHSER.
Tento vývoj zároveň ukazuje, že ekonomický úspěch je jen zřídka výsledkem jednotlivých rozhodnutí. „Otevřené trhy vytvářejí příležitosti. Udržitelného růstu však lze dosáhnout pouze tehdy, jsou-li firmy ochotny dlouhodobě investovat, přebírat odpovědnost a s pomocí motivovaných a kompetentních zaměstnanců propojovat různé trhy v soudržný celek,“ zdůrazňuje Burkhard Eling.
Podle něho proto DACHSER v Polsku, České republice a na Slovensku píše příběh, jehož význam přesahuje pouhé připomínání výročí: „Je to příklad toho, jak evropská integrace funguje v praxi – jako každodenní spolupráce lidí, firem a sítě, která je propojuje napříč hranicemi, nikoli jako abstraktní politický koncept.“ To je jistě dobrý důvod ke společným oslavám se zaměstnanci, partnery a zákazníky v každé z těchto zemí – a možná i k tomu, aby znovu zazněla „Óda na radost“.